Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Současný život zelovských Čechů na území České republiky
Kučerová, Barbara ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Bakalářská práce Současný život zelovských Čechů na území České republiky si klade za cíl zachytit poreemigrační život skupiny navrátilců ze Zelova v Polsku (polsky Zelów). Věnuje se proměnám kolektivní identity po tzv. druhé reemigraci, jež probíhala po druhé světové válce. Je založena na terénním výzkumu uskutečněném v říjnu 2011 - únoru 2012 mezi zelovskými reemigranty a jejich potomky v devíti protestantských sborech v Čechách a na Moravě. Výzkum probíhal formou rozhovorů a pozorování v jednotlivých sborech, další technikou výzkumu byl dotazník. Zelovští Češi zakládali svou identitu na spojení náboženského a etnickojazykového vědomí (do Zelova se dostali v roce 1803 ze Slezska, do nějž přišli ve vlně náboženské emigrace ve 40. letech 18. století). Práce přibližuje historii náboženské emigrace a českého Zelova. Práce dále zachycuje, jak se identita zelovských Čechů měnila po reemigraci, jaký vliv na tyto proměny měl komunistitcký režim a prostředí, do nějž zelovští Češi přišli a jak velký je jejich opětovný zájem o zelovské tradice doložitelný založením o. s. Exulant a sjezdy a konferencemi věnovanými Zelovu po revoluci v roce 1989.
Současný život zelovských Čechů na území České republiky
Kučerová, Barbara ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Bakalářská práce Současný život zelovských Čechů na území České republiky si klade za cíl zachytit poreemigrační život skupiny navrátilců ze Zelova v Polsku (polsky Zelów). Věnuje se proměnám kolektivní identity po tzv. druhé reemigraci, jež probíhala po druhé světové válce. Je založena na terénním výzkumu uskutečněném v říjnu 2011 - únoru 2012 mezi zelovskými reemigranty a jejich potomky v devíti protestantských sborech v Čechách a na Moravě. Výzkum probíhal formou rozhovorů a pozorování v jednotlivých sborech, další technikou výzkumu byl dotazník. Zelovští Češi zakládali svou identitu na spojení náboženského a etnickojazykového vědomí (do Zelova se dostali v roce 1803 ze Slezska, do nějž přišli ve vlně náboženské emigrace ve 40. letech 18. století). Práce přibližuje historii náboženské emigrace a českého Zelova. Práce dále zachycuje, jak se identita zelovských Čechů měnila po reemigraci, jaký vliv na tyto proměny měl komunistitcký režim a prostředí, do nějž zelovští Češi přišli a jak velký je jejich opětovný zájem o zelovské tradice doložitelný založením o. s. Exulant a sjezdy a konferencemi věnovanými Zelovu po revoluci v roce 1989.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.